MUSICA FOLKLORICA & MARTIN HRBÁČ - Majstr - CD

Detailní popis produktu

Hodinový soubor nahrávek přináší rozmanitý pohled na písňový fond na Horňácku a přilehlé moravskoslovenské pomezí. Kromě dominantních sedláckých najdeme starší tance zvané starosvětská, baladické táhlé a také verbuňky. Mimořádným počinem je zpracování ještě nepublikovaných záznamů Leoše Janáčka z pobytu ve Velké nad Veličkou a také zápisy hry horňáckých hudců podle sběratele Martina Zemana. Petr Pavlinec přibližuje výběr písní. „Základní dramaturgické prvky jsem měl naplánované předem. Nejfrekventovanější horňácký tanec sedlácká jsme zpracovali v několika variantách - našli jsme například raritní texty o pivu, nechybí i oblíbené ščeglivé a také překvapivá sada tanečních písní pojednávajících o smrti. Největší práci ale dala interpretace zápisu hry horňáckého hudce Pavla Trna. Jeho hru zapsal v roce 1893 Leoš Janáček při svém pracovním pobytu ve Velké nad Veličkou.“

Zvláštní pozornost zaslouží písně vystěhovalců do Ameriky. „Jelikož máme v kapele snad všichni část rodiny, která během 19. a 20. st. emigrovala do USA, nemohli jsme vynechat písně amerikánské, které překvapí neotřelým slovníkem plným amerikanismů. Je zajímavé, že i samotné písně migrují po střední Evropě a kromě zápisů z Moravy je můžeme zaznamenat i ve sběrech Bély Bártóka.“ Sděluje Petr Pavlinec. Úpravy písní jsou dílem Miroslava Kolacii, Petra Pavlince a samozřejmě i Martina Hrbáče.

„S přípravou jsme začali v listopadu 2018 a snímky jsme pořídili během následujícího půl roku. Veškerý natočený materiál jsme použili na CD, nakonec je to téměř hodina záznamu. Naše práce ale nekončí, chystáme se ještě na natočení klipu, ke kterému připravujeme speciální bonusovou nahrávku.“ V téměř třicetistránkovém bookletu najdeme zpěvník písní, analýzu textů písní od Jiřího Fialy a Marie Sobotkové. Že je Martin Hrbáč Majstr nejen po hudební stránce, se dočteme v neformálním textu cimbalisty Petra Pavlince.

Martin Hrbáč se učil od legendárního primáše Jožky Kubíka, sám se stal horňáckou legendou a v současné době představuje symbol horňácké lidové hudby. Chodící zpěvník zapomenutých písniček, které, podobně jako kdysi Jožena Kubík „vyposlechne, ale přehraje po svém“. Do horňácké hudby houslový samouk zanesl spoustu nových podnětů a posunul ji do nové doby, protože ji nikdy nebral jako posvátnou relikvii.