ART ROCK LINE 1971 - 1985 - 2CD

Tato dvojcédéčková kompilace si klade za cíl zmapovat další vývoj čs. rocku po konci 60. let a jazzrockovém běsnění v letech sedmdesátých. Artrock ve světě vyrostl z progresivního rocku jako odnož, která zdůrazňovala umělecké ambice svých tvůrců bez ohledu na progresivitu. Šlo tedy hlavně o to přinést nějaký obsáhlejší pořad či opus a navléci na něho dostatečně zajímavou myšlenku. Ta se povětšině odehrávala mimo prostor a čas, vzniklo rockové fantasy. Hlavními představiteli byly skupiny Yes, Genesis, ale také Gentle Giant a další. U Pink Floyd převládala stále ještě progresivita nad pseudobarokním umělkováním, proto sem nelze tuhle kapelu s čistým svědomím spláchnout. V Československu se dlouho nic nedělo, ambice zřejmě byly, ale nápady chyběly. Pamatuji si, jak tehdy nová skupina Abraxas ve svém prvním celovečeráku odehrála Shine On Your Crazy Diamond od Pink Floyd a tím jaksi bylo vystaráno. Dalo by se říci, že prvním art-rockovým počínem byla Ursinyho deska Provizórium (1973) - kdyby to ovšem nebyla také deska progesivní. Ostatně, stejně by se sem dalo zařadit v podstatě monotematické Kuře v hodinkách nebo Město Er a také pozdější Huascarán od Fermáty. A to nepočítám kompetní tvorbu skupiny Extempore, která v letech 1972-1981 realizovala 10 celovečerních pořadů, jež lze směle nazvat art-prog-rockovými, o Pašijích, Hovězí porážce či Leading Horse od Plastic People nemluvě. Teprve koncem 70. let se do toho opřeli neprogresivisté, kteří využili hladu tuzemského posluchačstva po složitějším rocku a stvořili neuvěřitelna - Olympic Prázdniny na zemi, Progres Dialog s vesmírem a Třetí knihu džunglí a další a další následovali... Buďme proto rádi, že Supraphon pojal své 2CD velmi volně vzhledem k danému žánru a najdeme zde i sdostatek kvalitního zboží. V tomto kontextu zde ovšem velmi postrádám cokoliv z alba Barnodaj skupiny Progress Organization...